Městečko Alberobello, je známé zejména svými kamennými kruhovitými stavbami trullo ve stylu Šmoulích domečků, akorát naštěstí většinou v přírodních barvách, nebo v centru bílé.
Na tento zajímavý výlet nás vzali Daniel s Antonellou. Řídila Anťa a styl italských řidičů mi musím přiznat nesvědčí.
Zážitek ze společného výletu jsem si však i přesto užila báječně.
Dojem trošku kazil momentální festival, tedy hodně lidí a na můj vkus příliš mnoho obchůdků se suvenýry.Díky festivalu však byly k dostání i cetky a kýčovité předměty nemající žádnou hodnotu.
Pohled na malebné domečky trully a procházka celým městečkem je zážitkem i pro děti. Na periferii je používají už spíš jen jako kůlny, ale v centru Alberobella jsou pěkné bíle a omítnuté. V některých se ale zřejmě stále bydlí. Nad centrem je katolický kostelík, který má střechu ve stejném stylu a právě probíhala bohoslužba.
Od pastora Daniela se dozvídáme, že 90 % Italů se hlásí ke křesťanství. Rozvíjíme debatu zda-li „hlásí“ je relevantní víra?
Jako suvenýr s dětmi vybíráme magnetku a pomalu sledujeme zpět okolí. Při zpáteční cestě nás ještě přátelé zvou na zdejší místní speciality “ focacia“ se prý dělá v každém městě jinak. Daniel konstatuje, že v Bari je lepší.
Pomalu se stmívá a do Bari se vracíme ve 22. hodin. Opět děkujeme za krásný zážitek a těšíme se na další dny.
