Velmi mě těší, že jsou lidé přemýšliví a zajímá je víra. Sešlo se mi pár dotazů: Co je víra? Proč víra? K čemu víra? Myslím, že tyto otázky si pokládáme často. Líbí se mi toto podobenství, které nám může víru trochu objasnit.
V bříšku těhotné ženy se dohadují dvě dvojčátka:
Nevěřící: Řekni, mi ty opravdu věříš na život po porodu? A věříš v mámu?
Věřící: Ano, věřím.
Nevěřící: Taková hloupost! Žádný život po porodu není, nikdo se přeci po porodu zpět nevrátil. A máma? Ta někde poletuje?
Věřící: Máma nikde nepoletuje, je skutečná, obklopuje tě, nyní ji nevidíš, jednou uvidíš. Nikdo se nevrátil? Nikdo se ani vrátit nechce – to nejde vlézt zpět po porodu do břicha.
Nevěřící: Proč nechce nikdo zpátky? Co budeš v tom životě po porodu dělat?
Věřící: Spoustu věcí! Budu chodit, procházet se, jíst dobré věci a sledovat krásnou přírodu.
Nevěřící: Taková blbost, nevěřím. Je přece vědecky dokázáno, že jsme vyživovaní pupeční šňůrou. A koukej jak je krátká, chodit a vidět barvy? Copak mi můžeš dokázat rozdíl mezi zelenou a černou? Věříš bludům, brácho!
Věřící: Tady, v mámině bříšku zatím nic nevidíme, ale až budeme venku, v životě, tak svýma očima uvidíš, že to tak je! Ano, žijeme přes pupeční šňůru, ale venku to bude úplně jiné, nádherné! Věř tomu brácho!
Nevěřící: já, věřím jen tomu co vidím a tady nevidím nic. Zaráží mě, že věříš v mámu, že jsme v jejím břichu, to myslíš vážně?
Věřící: Ano, to myslím vážně, protože je to pravda, kterou ty díky své nevíře nevidíš, lépe řečeno nechceš vidět a nechceš věřit.
Nevěřící: Takový nesmysl! Kde, je ta tvoje máma?
Věřící: Naše máma je všude kolem nás a my jsme v ní, žijeme z ní a i když jí neuznáváš a nevěříš, ona tě velice miluje. Bez naší mámy, by jsme nežili. Ona se nemůže dočkat až nás vezme do své náruče!
Nevěřící: Takže ona nás miluje? Proč tedy musíme být tady v téhle tmě? A proč musíme umřít? Proč se nám děje takové zlo a nepohodlí?
Věřící: Máma za naše nepohodlí nemůže, zbytečně se rozcapuješ a vymýšlíš si. Naopak, máma se o nás velmi dobře stará, živí nás a chce pro nás to nejlepší. Neboj se, čeká nás narození, ne smrt.
Nevěřící: Jsi fanatik! Narození není, je jen smrt a nic a nikdo nás nemiluje.
Věřící: Nikoliv bratře, smysl našeho života je ten, abychom byli připraveni na ten opravdový život s mámou!
Nevěřící: Ne, smysl života spočívá v tom, udržet se tu co nejdéle a pořádně si to užít, proto musíme hodně jíst a pít co když zítra zemřeme?
Věřící: Nezemřeme. Za chvilku se narodíme. Brácho, bolesti už jsou tu. Už to přichází .. uvidíme mámu!
Nevěřící: Né! Já nechci umřít!!
Věřící: Je neuvěřitelné, že stále nechceš poznat pravdu o životě s mámou. Každopádně já se na ní moc těším. A těším se i na život venku. Mami .. Maminko .. toužím jít za Tebou… děkuji že jsi!!
Zaujalo Vás toto podobenství? Já tento příběh miluji a ještě více miluji našeho Stvořitele.